Padova
Padova
Padova (v benátštině Pàdoa, latinsky Patavium, v mnoha dalších jazycích Padua) je severoitalské město v oblasti Benátsko, na řece Bacchiglione, propojené kanály s řekou Brenta. Hlavní město provincie Padova. Žije zde 212 500 obyvatel, v aglomeraci pak 440 000. Ve městě se nachází slavná Padovská univerzita, jedna z nejstarších na světě. Dochovalo se zde velké množství uměleckých a kulturních památek, které však stěží přilákají tolik turistů jako 30 km vzdálené Benátky. Padova je důležitým ekonomickým centrem oblasti a jedním z nejdůležitějších logistických a dopravních uzlů celé Itálie. Padova je známa také jako „město svatého Antonína“, slavného portugalského františkána, který zde zemřel roku 1231 a následujícího roku byl svatořečen. Padova patří mezi nejstarší severoitalská města, podle legendy byla založena Aeneovými Trójany. Předchůdcem Padovy bylo antické Patavium, rodiště římského historika Tita Livia. To bylo roku 452 zničeno Huny. Na počátku 7. století zničili město Langobardi. V renesanci byla Padova jedním z hlavních center humanismu a vědy – působil zde např. Galileo Galilei a na zdejší univerzitě (založené 1222) studoval práva mj. český světec Jan Nepomucký nebo pozdější arcibiskup Arnošt z Pardubic, později např. Mikuláš Kusánský. Kulturnímu věhlasu pomohlo i uchvácení města rodinou Da Carrara roku 1337. Noví vládcové se ukázali jako štědří mecenáši umění. V letech 1405–1797 spadala Padova pod Nejjasnější republiku benátskou. Za 2. světové války (1944) byla Padova těžce poškozena bombardováním.
